Je krásná a z číše lásky dá mi pít,
její pohled, jak by zasáhl mě Amorův šíp
a topím se v něm jako v tůňce,
kde Afrodité v ranní mlze ovlažila svoji tvář.
Její vlasy duhou být se zdají,
chápu, že poklad povedlo se mi teď najít
a kouká vilně po jablůňce,
v oku potutelná svítí zář.
Když šeptem ke mně dojde hlas,
že miluje mě, chce mě zas,
pak od východu k pádu slunce,
já víc už nejsem samotář.
Já našel lásku, štěstím tančím,
prostě z téhle dívky Jančím!!!
