Virtuální holka

Našel jsem ji na seznamce

Seznamu.cz,

tak jsem jí mailnul smajla, v

němž říkám: „Holka, I love

you!“.

Byl jsem pozván na návštěvu.

Zapnula webkameru.

Má nádherný byt

o velikosti dva plus jeden megabit

(Mb).

Dotknu se jí ukazatelem myši,

její pokožka jemná je.

Řekl bych Full HD

rozlišení 1920 x 1080.

Kdybych žil ve světě

virtuální reality, asi by mi nevadilo,

že je to ve skutečnosti

chlap.

Ale já chci vnímat

skutečnost,

která není ošizená.

(„Open your eyes, open your mind“) 

Láska skrze žaludek

(věnováno všem, kteří někoho opustili)

Někde četl, že láska prochází žaludkem. Tak ji střelil do břicha.

Družice a lampión

Letěla družice, vznášela se nad oblaky

ve větší výšce, než hlava chlapce, jenž zamilován jest.

Smála se mu, neb věděla, jak bláhová je jeho láska

a jak smutně skončí, až pozná, jaký je skutečný svět.

Letěl lampión, vznášel se pod oblaky

níže, než hlava dívky, jež zamilována je.

Nechápal, proč dívka tak vysoko se nachází

čekal jen, až ona otevře oči a zjistí, v jakou propast spadne, až ji on opustí.

Stejně se smáli, stejně se pošklebovali, až do doby, kdy zjistili,

že jejich smích se slévá v harmonický akord

a místo Země, stali se středobody svého vesmíru.

Teď krouží družice a lampión kolem sebe. Až do konce světa.

WC úvaha

Poezie psaná na záchodové dveře má tu obrovskou výhodu, že ať napíšete sebevětší sračku, je to v pořádku, neboť zde se to od vás vlastně očekává.