sobota 24. prosince 2011

Balada o loutkáři

Již rok uplynul tomu,
co v teple jeho domu
svou ruku v jeho vložila,
již rok tomu, co dožila.

On po roce teď klečíce
u kamenné ložnice
svou dívku tiše volá zpět,
by vrátila se v jeho svět.

„Já loutkář loutku vyřezal
pro dítko, co mi s Tebou vzal,
teď Ďábla proto raděj mám,
ať vrátí mi Tě prosívám.“

„On však hluchý k prosbám mým,
já topen v slzách žalem svým
při hrobu Tvém Ti přísahám,
chci mrtev být než zůstat sám.“

„Svou duši Ďáblu vroucně dát,
bych v náruč znovu moh‘ Tě brát,
to jediné mé přání je.“
V tom náhrobek se zachvěje.

Hlas, který posud neslyšel,
mu říkal, co jen slyšet chtěl.
„Jsi loutkář, víš, co dělat máš,
tak vem ji z hlíny, sám se snaž.“

Tak další noc zář měsíce
skrz okno jeho světnice
nit a jehlu osvěcuje,
jak loutkář tělo vyspravuje.

„Teď krásná zas jsi má milá,
však co dělat, bys ožila?
Tvé tělo těžké pro mé nitě,
čím k životu mám přinutit Tě?“

Snad náhoda to jenom byla,
že jehla žílu poranila
a krůpěj krve padá vstříc
té bledé tváři, v ret a líc.

Tu ruka ruku opět svírá
a loutkář nevěřícně zírá,
zdá se, že už pochopil,
že nektar prýští z jeho žil.

On porozuměl náhle všemu,
že krev jeho je rovna šému,
že tekutina plná lásky
je předmětem Ďáblovy sázky.

A přerážejíc všechny tepny
on vytáhl svou ženu ze tmy,
pak poslední s ní tanec smělý
mu sebral zbylý život celý.

Tak loutkář loutku vytvořil
a nitě utkal ze svých žil,
svůj život za svou lásku směnil,
neb lásky nejvíce si cenil.

Sexem sek' jsem s drogami

Jen díky Tobě má heroine
jsem v extázi.
Přes Tvé bříško směrem na jih
sjedu si lajnu
šlehačky,
a dáš-li si se mnou brčko,
už nikdy si nebudu píchat
jinak než s Tebou.

„Vyhledávej slasti, vyhýbej se strasti. - Epikúros ze Sámu

středa 21. prosince 2011

Poprvé

Chuck Norris je jediným člověkem, který připravil o panenství železnou pannu.


(„Iron Maiden – Iron Maiden“)

středa 14. prosince 2011

Brněnské padající listí

Vyrývám Tvé jméno do stromu
pod mým balkonem
mám ho na očích každý den
když se vypařuju skrze cigaretu

Chci Tě mít na očích každý den
proto teď roní
listy

Pláče, pláču, pláčeme
přes ten déšť nevidím
Tvé jméno
jsi zase pryč, je to zbytečné
a já se obalím listím

Marián z balkonu odhodí nedopalek
a my – sešlost seschlosti listí a duše
vzplaneme a vypaříme se
stejně jako každý den
s myšlenkou na Tebe

A ráno jedeme nanovo

Úspěch

Včera mi ho Fagi poprvé vykouřila. Byl to pro mě opravdu sucksex. Jsem Patrik

pondělí 12. prosince 2011

Deprese

Cítím se tak prázdná.
Společnost mě vysává, bere mi mou životní energii.
Všichni lidé mi čím dál víc pijí krev.
Jsem na dně.
V dnešní době je těžké být lahví alkoholu.