Schlaftrunk

Probodlas mi srdce, krvácím.

Tak se nediv moje milá,

když si dneska místo džinu

dám dvě deci heparinu.

Na (ty naše) ex!

Poprvé a naposledy

(napsáno 29. 6. 2011 v Nei Pori - Řecko)

Bylo to poprvé a naposledy, co se pohádali. Předtím se to nikdy nestalo. Byli přátelé téměř deset let a nikdo spolu nevycházel tak dobře jako oni. Ale ocitli se zrovna v tom věku a v té situaci, kdy se lidé hádají. Dospívali. Nechápala, proč se jí snad měsíc neozval. Měsíc ho ani neviděla, a to spolu bývali často, dá se říct denně. Byla opravdu ráda za tento večer. Večer, na jaký byli zvyklí. Film, povídání, legrace. Čekala sice, že jí vysvětlí, proč se jí tak dlouho vyhýbal, ale byla ráda, že je zase s ním, a tak o tom raději nemluvila. Připozdívalo se a ona musela domů. Bylo vidět, že znervózněl. Stála téměř u dveří, když ji zastavil a vzal zpět do obývacího pokoje. Něco jí chtěl říct. Začal se jí vyptávat na kluka, se kterým ji viděl. Právě v té chvíli se rozpoutala ona hádka. Hádali se dlouho a sveřepě. Ona s tím klukem přeci nic nemá, a i kdyby měla, není to jeho věc. Ale snad si říkají všechno, a kdyby on měl přítelkyni, určitě by jí to řekl. Až se dostali k podstatě problému. Řekl jí, že ji miluje, že ji miluje dlouho, proto se děje tohle všechno. Zeptal se jí, jestli s ním nechce chodit. Zpanikařila. Taky jej milovala. Tohle byl důvod, proč vůbec někam šla s tím druhým klukem. Nechtěla přerušit to nádherné období přátelství, a tak to chtěla raději zkusit s někým jiným. Nešlo to. Milovala jedině ho, ale bála se vztahu. A teď musí nevyhnutelně čelit otázce, na kterou nebyla připravená. Vymlouvá se a chce odejít, ale v tom okamžiku on vytáhne zpod pohovky kuchyňský nůž. Chce odpověď nebo si ublíží. Nehodlá se déle trápit, potřebuje odpověď teď, za každou cenu. V té chvíli se stávají dvě věci najednou. Ona se k němu vrhá, objímá jej s výkřikem, že ho miluje a vtiskne mu polibek. Zároveň on obrací nůž proti sobě v zoufalém gestu dřív, než jej ona obejme. Líbají se asi minutu. Chtěla by mu toho tolik říct, omluvit se, vysvětlovat, povědět, co nikomu v životě neřekla. Chce se od něj odtrhnout, ale drží ji pevně, a tak se podvolí. On ví, proč ji nechce pustit. Líbají se přesně pět minut. Odstoupí od něj. Uběhne vteřina i věčnost, než se on skácí k zemi. Nůž se mu do těla zabodl přesně v tom okamžiku, kdy jej obrátil proti sobě a ona jej objala. Leží na podlaze, rty pokryté krví a úsměvem. Vyměnil pět minut štěstí za zbytek života. Umírá. Bylo to poprvé a naposledy, co se políbili.

Mstitel (?)

            Čekal na tenhle den dlouho. Věděl, že jednou přijít musí. Aby ne! Vždyť sazba, kterou ten vrah dostal, byla deset let.

            Zabil mu ženu, byl za to potrestán, ale copak to mohlo stačit? Zlost a smutek za deset let prostě nepřebolí.

            Čekal dvě uličky od věznice, kde se měly každou chvílí otevřít vrata svobody. Zkontroloval náboje v zásobníku revolveru. Však on mu ty dveře zase rychle zavře.

            Byl nervózní, neustále si pohrával se zbraní, takže si málem nevšiml, že jeho kandidát na kulku vyšel. Znejistěl. Na tu dálku ho nepoznával. Neměl ty dlouhé mastné vlasy, neoholený obličej, koženou bundu a roztrhané rifle. Z věznice odcházel muž v čisté košili a kalhotách, upraven, s úsměvem na tváři. Počkal, až se dostane blíž. Je to on! Už jej poznává, změnil se sice, ale je to on.

            Zase se v něm probouzejí. Nikola Šuhaj, Robin Hood, Zorro mstitel. Chce se taky postavit bezpráví a útlaku. Chce mstu. Chce spravedlnost, tak jak ji vidí on, tak jak ji ostatní vidět nemohou.

            Jeho cíl zašel o uličku dříve, než počítal. Odchylka v plánu. Vyrazil rychlým krokem k místu, kde zločinec zmizel. Zaslechl z uličky pláč. Pláč dítěte. Ještě zrychlil a vrazil do uličky. Vrah si svlékal košili, byl polonahý a klekal si k plačící holčičce. Proboha, co s ní chce dělat? Neváhá a střílí. Dvě rány, jedna do krku, druhá do hlavy, zločinec padá k zemi mrtev.

            Běží k holčičce. Není tady něco špatně? Vedle holčičky leží kolo, ona má nohu ovázanou košilí přesně v místě, kde má odřeninu od pádu, kvůli kterému začala brečet.

            Zločinec jí chtěl jen pomoct a ošetřit jí zranění.