Výbor 1

Vesmír napsal výbor z mého života:

Narodil se











zemřel.

Děvka

Hořela tak plamenem svého těla,
by nikdy vposled neshořela,
by až jednou skutečně ten plamen zhas,
v srdci každého z nich rozžala se zas.

Dávení

Strkám si prst do krku
chci vydávit toho
nečlověka své doby

špatně je mi
ze správnosti použití
slova SVÉ

a pak se zoufale a absurdně
zasměju
zakousnuv se do zápěstí

tak jako se had kouše
do svého ocasu

Jak na to

K některým básním je potřeba dozrát,
k jiným zas třeba je komplet se ožrat.

* * *

Těžko tvrdit, že celý život není pouze o sexu, když s námi v jednom kuse vyjebává.

Jaro podzimu

A nedokáže být jarem nic
tak jako podzim
se svými odhozenými barvami
až na dřeň
a kostlivci lomcují
dveřmi našich skříní

Tíživě hlasité ticho
obnažuje své pahýly
zatíná se jako severák
a posbírané slupky kaštanů
bodají do těch pravých
nejpravějších slz
které nikdy jindy nevybrečíš

Žádost k hovnu

Poslal jsem Parlamentu a Vládě ČR žádost o slušnost v politice, dodržování principů demokracie a respektování vůle lidu.

Bylo mi vyhovněno.