Kroutí se, svíjí se, plazí se
jako had rdousíc mě spoutává,
po mém srdci, hrdle a dál sápe se,
konečně přijde v uších bolest bodavá.
Dýky decibelů protnou lebku mou,
lépe než aspirin zbaví mě bolesti,
sluch můj propadá se dolů tmou,
hluch ke vší křičící lidské neřesti.
Není snad lepší vidět krev z bubínků
po provázku sluchátek dolů odkapávat,
než duši svou tím, co říká celý svět,
do nekonečna jak při mučení probodávat?
Žádné komentáře:
Okomentovat